BURONIL

Buronil je lék používaný proti příznakům schizofrenie, proti neklidu, úzkosti, poruchám chování a nepříjemným odvykacím stavům. Patří mezi tzv. atypická antipsychotika, která v mozku zejména snižuje hladinu chemických látek zvaných dopamin a serotonin. Buronil má zklidňující působení a většina lidí jej snáší bez výraznějších vedlejších účinků.

Antipsychotika - léky proti psychózám a poruchám chování

Antipsychotika, jejichž starší název zní "neuroleptika", jsou léky používané pro nemocné schizofrenií a jinými psychózami, dále pro neklidné a agresivní jedince, ale slouží i při těžké nespavosti, závratích nebo úporném zvracení. Hlavním úkolem antipsychotik je snížit v mozku hladinu dopaminu - dopamin je chemická látka zajišťující v různých částech mozku komunikaci mezi jednotlivými nervovými buňkami, podílí se na myšlenkových procesech a jeho nadměrné množství vede právě k psychotickým a dalším nepříznivým příznakům.

Kompliance, neboli ochota pacientů brát léky tak, jak jim je předepsal lékař, je u antipsychotik tradičně problematická. Zejména starší, klasická antipsychotika působí u mnohých lidí nepříjemné vedlejší účinky, pro které řada pacientů léky nebere. Nová, tzv. atypická antipsychotika byla vyvinuta právě s ohledem na nízkou komplianci a vedlejší účinky jsou u nich výrazně snesitelnější.

Klasická antipsychotika se dělí na dvě skupiny:
:: Bazální antipsychotika - ta kromě toho, že člověka zbavují pozitivních psychotických symptomů (což jsou např. halucinace a bludy), mají i zklidňující účinek. Patří sem Chlorprothixen (účinná látka chlorprothixen), Tisercin (levomepromazin), Plegomazin (chlorpromazin) aj.
:: Incizivní antipsychotika - opět zamezují pozitivním psychotickým příznakům a mají nižší tlumivý účinek než sedativní antipsychotika. Patří sem Haloperidol (haloperidol), Fluanxol (flupentixol) aj.

Atypická antipsychotika
První volbou mezi antipsychotiky bývá skupina atypických antipsychotik, což je druhá generace těchto léků s lepší snášenlivostí oproti svým předchůdcům. Dělí se do čtyř skupin:
:: Antagonisté D2/D3 receptorů - působí proti pozitivním i negativním příznakům (k negativním patří emoční otupělost, útlum nálady, zpomalení psychických funkcí), dobře ovlivňují depresivní náladu a zlepšují pozornost. Patří sem Dogmatil, Sulripol a Prosulpin (účinná látka sulpirid) a Deniban (amilsulprid).
:: SDA - kromě dopaminu snižují také hladinu serotoninu a adrenalinu; léčí pozitivní i negativní psychotické příznaky a zlepšují mentální výkonnost. Patří sem zejména Rispen, Risperdal, Risperidon a Rorendo (risperidon).
:: MARTA - kromě dopaminu ovlivňují hladiny dalších chemických látek v mozku, např. serotoninu, acetylcholinu, noradrenalinu aj. Dobře léčí pozitivní i negativní příznaky psychóz, zlepšují náladu i mentální výkonnost a zabraňují návratu psychotických obtíží po skončení léčby. Patří sem Leponex, Clozapin (klozapin), Kventiax, Quetiapin, Hedonin (quetiapin), Olanzapin, Nykob, Zyprexa, Zolafren (olanzapin).
:: Dopaminoví dualisté a serotoninoví antagonisté - nejnovější léky, které kromě dobrého působení na pozitivní i negativní psychotické příznaky také aktivizují a mají minimum vedlejších účinků. Patří sem Abilify (aripiprazol).

Nejčastější nežádoucí účinky:
U klasických neuroleptik je to především svalová ztuhlost, třes, strnulý výraz, zpomalení pohybům, šouravá chůze (tyto projevy se jako celek nazývají parkinsonismus), nekontrolované pohyby např. jazykem, očima nebo končetinami, neklid, vnitřní napětí, suchost sliznic, nízký tlak, zvýšení tělesné hmotnosti, potíže s plodností a libidem. Tyto nežádoucí účinky se projeví až u poloviny léčených lidí; některé příznaky po prvních týdnech užívání odezní, jiné se objeví až po dlouhé době užívání antipsychotik.
Atypická neuroleptika jsou v tomto ohledu mnohem snesitelnější. Parkinsonismus se při nich téměř nevyskytuje. Nejčastější nežádoucí účinek bývá nespavost, snížení libida nebo závratě.

inzerce

MENFIT - online test duševního zdraví
s okamžitým výsledkem

*****
Příbalová informace pro uživatele
Priloha c.1 k rozhodnuti o prevodu registrace sp.zn.sukls168165/2012
BURONIL 25 mg
obalene tablety
(melperoni hydrochloridum)

P.e.t.te si pozorn. celou p.ibalovou informaci d.ive, ne. za.nete tento p.ipravek u.ivat.
- Ponechte si p.ibalovou informaci pro p.ipad, .e si ji budete pot.ebovat p.e.ist znovu.
- Mate-li jakekoli dal.i otazky, zeptejte se sveho leka.e nebo lekarnika.
- Tento p.ipravek byl p.edepsan Vam. Nedavejte je .adne dal.i osob.. Mohl by ji ubli.it, a to i tehdy, ma-li stejne p.iznaky jako Vy.
- Pokud se kterykoli z ne.adoucich u.ink. vyskytne v zava.ne mi.e, nebo pokud si v.imnete jakychkoli ne.adoucich u.ink., ktere nejsou uvedeny v teto p.ibalove informaci, prosim, sd.lte to svemu leka.i nebo lekarnikovi.
V p.ibalove informaci naleznete:
1. Co je p.ipravek Buronil a k .emu se pou.iva
2. .emu musite v.novat pozornost ne. za.nete p.ipravek Buronil u.ivat
3. Jak se p.ipravek Buronil u.iva
4. Mo.ne ne.adouci u.inky
5. Jak p.ipravek Buronil uchovavat
6. Dal.i informace

1. CO JE PRIPRAVEK BURONIL A K CEMU SE POUZIVA
P.ipravek Buronil pat.i do skupiny lek. ozna.ovanych jako neuroleptika nebo atypicka antipsychotika.
P.ipravek Buronil se u.iva pro le.bu uzkostnych stav., podra.d.nosti, no.niho neklidu, poruch spanku a poruch chovani zp.sobenych mentalni retardaci. Je u.ivan take jako podp.rna le.ba zavislosti na alkoholu a jinych drogach. P.ipravek Buronil dale odstra.uje p.iznaky akutnich a chronickych psychotickych onemocn.ni.

2. CEMU MUSITE VENOVAT POZORNOST, NEZ ZACNETE PRIPRAVEK BURONIL UZIVAT
Neu.ivejte p.ipravek Buronil:
- jestli.e jste alergicky/a (p.ecitliv.ly/a) na melperon hydrochlorid nebo na kteroukoli dal.i slo.ku p.ipravku Buronil,
- jestli.e jste alergicky/a na leky zvane butyrofenony,
- jestli.e trpite t..kou jaterni nedostate.nosti,
- jestli.e jste v minulosti p.i le.b. tzv. neuroleptiky trp.l neuroleptickym malignim syndromem (svalova ztuhlost, zvy.eni t.lesne teploty, akutni selhani ledvin, srde.ni kolaps),
- jestli.e mate nahle nekontrolovatelne prudke pohyby,
- jestli.e jste v .oku,
- jestli.e jste pod vlivem tlumicich lek. (nap.. leky navozujici spanek, silne leky proti bolesti, nelegalni drogy) nebo alkoholu,
- jestli.e mate vypadky v.domi nebo extremn. nizky krevni tlak,
- jestli.e trpite feochromocytomem (vzacnou chorobou d.en. nadledvinek),
- jestli.e trpite ur.itymi krevnimi poruchami,
- jestli.e jste .ena v prvnich 3 m.sicich t.hotenstvi.
Zvla.tni opatrnosti p.i pou.iti p.ipravku Buronil je zapot.ebi
- jestli.e trpite p.edchozim po.kozenim mozku nebo mentalnim posti.enim,
- jestli.e trpite nebo jste v minulosti trp.l/a k.e.emi,
- pora.te se s leka.em, pokud se u Vas nebo u n.koho z Va.i rodiny ji. n.kdy vyskytly poti.e s krevnimi sra.eninami (ucpani cev, embolie). U.ivani podobnych p.ipravk. jako je tento je toti. spojovano s tvorbou krevnich sra.enin v cevach,
- jestli.e trpite chorobou myastenia gravis (vzacnou chorobou charaterizovanou vyraznou ochablosti sval.),
- jestli.e trpite poruchami jaternich funkci,
- jestli.e trpite poruchami ledvin,
- jestli.e trpite srde.nimi poruchami (nap.iklad poruchy srde.niho rytmu nebo do.lo-li u Vas k srde.nimu selhani) nebo se ve Va.i rodin. vyskytly srde.n. cevni choroby,
- jestli.e je u Vas riziko vyskytu mozkove p.ihody,
- jestli.e jste zavisli na drogach nebo alkoholu,
- jestli.e jste mu. a mate zv.t.enou prostatu,
- jestli.e jste star.i a mate problemy s pam.ti a/nebo sni.ovanim du.evnich schopnosti,
- jestli.e jste star.i osoba nebo mate nizky krevni tlak. M..e u Vas dojit k poklesu krevniho tlaku a zavratich p.i vstavani.
Prosim, obra.te se na sveho leka.e, pokud trpite nebo jste trp.l/a n.kterou z vy.e uvedenych zdravotnich poruch.
Podobn. jako u jinych atypickych antipsychotik je zde mo.nost vzniku neuroleptickeho maligniho syndromu (poceni, ztuhlost, prom.nlive v.domi, abnormalni srde.ni tepova frekvence a dychani). V teto situaci by m.lo byt u.ivani p.ipravku Buronil p.eru.eno a leka. Vam sd.li, jak dale postupovat.
Pokud u.ivani p.ipravku Buronil trva del.i dobu (zvla.t. ve vysokych davkach), leka. Vas bude pravideln. a pe.liv. sledovat, aby zjistil, zda by Vam udr.ovaci davku mohl sni.it.
Bezpe.nost a u.innost melperonu nebyla doposud zji.t.na u d.ti mlad.ich 12 let.
Vzajemne p.sobeni s dal.imi le.ivymi p.ipravky
Prosim, informujte sveho leka.e nebo lekarnika o v.ech lecich, ktere u.ivate nebo jste u.ival/a v nedavne dob., a to i o lecich, ktere jsou dostupne bez leka.skeho p.edpisu, o p.irodnich lecich nebo p.irodnich le.ivych p.ipravcich.
N.ktere le.ive p.ipravky mohou ovlivnit p.sobeni jinych le.ivych p.ipravk. a mohou ob.as zp.sobit va.ne ne.adouci u.inky. Existuje zvy.ene riziko poruch srde.niho rytmu, ktera m..e dosahnout va.neho stupn., jsou-li s n.kterymi leky pou.ivana antipsychotika. P.i sou.asnem u.ivani p.ipravku Buronil a nasledujicich le.ivych p.ipravk. se musi postupovat se zvy.enou opatrnosti:
- le.ive p.ipravky, ktere sni.uji krevni tlak (nap.. guanetidin)
- le.ive p.ipravky, ktere zp.sobuji ospalost (nap.. leky na spani, sedativa)
- levodopa (pou.ivana v le.b. Parkinsonovy choroby)
- peroraln. u.ivane antikoncep.ni prost.edky
- tricyklicka antidepresiva
- lithium (pou.ivane k le.b. a prevenci maniodepresivni psychozy)
- antiepileptika
- cisaprid (pou.ivany k le.b. poruch traviciho traktu)
- leky proti porucham srde.niho rytmu
- moxifloxacin a erytromycin (antibiotika)
- metadon (pro le.bu drogove zavislosti a chronicke bolesti)
- mefloquin (antimalarikum)
- ur.ita diuretika (nap.. thiazidy).
U.ivani p.ipravku Buronil s jidlem a pitim
B.hem le.by nepo.ivejte alkohol.
Tablety se musi u.ivat ve spravnou dobu, zpravidla n.kolikrat denn.. Tablety spolkn.te cele a zapijte je dostate.nym mno.stvim tekutiny (nap.. sklenici vody).
T.hotenstvi a kojeni
Pora.te se se svym leka.em nebo lekarnikem, ne. za.nete u.ivat jakykoli lek.
Pokud jste t.hotna nebo se chystate ot.hotn.t, p.ipadn. pokud kojite, sd.lte to svemu leka.i, ktery rozhodne o Va.i dal.i le.b.. P.ipravek Buronil neu.ivejte v prvni t.etin. t.hotenstvi.
U novorozenc., jejich. matky u.ivaly Buronil v poslednim trimestru (posledni t.i m.sice t.hotenstvi) se mohou vyskytnout tyto p.iznaky: t.es, svalova ztuhlost a/nebo slabost, spavost, neklid, problemy s dychanim a poti.e s p.ijmem potravy. Pokud se u va.eho dit.te objevi jakykoliv z t.chto p.iznak., prosim, kontaktujte d.tskeho leka.e.
.izeni dopravnich prost.edk. a obsluha stroj.
Ne.i.te dopravni prost.edek ani nepou.ivejte .adne nastroje ani stroje, proto.e p.ipravek Buronil m..e zp.sobit ospalost.
Pacienti, kte.i u.ivaji le.ive p.ipravky p.sobici na nervovy system, mohou mit do ur.ite miry sni.enou schopnost soust.edit se a udr.et pozornost, bu. vlivem vlastni nemoci, nebo p.sobenim u.ivanych lek.. Je nutne poradit se s leka.em, zda m..ete takove .innosti vykonavat.
D.le.ite informace o n.kterych slo.kach p.ipravku Buronil
Tyto tablety obsahuji laktozu a sacharozu. Pokud Vas leka. informoval o tom, .e mate intoleranci n.kterych cukr., pora.te se svym leka.em, ne. za.nete tento le.ivy p.ipravek u.ivat.

3. JAK SE PRIPRAVEK BURONIL UZIVA
V.dy u.ivejte p.ipravek Buronil p.esn. podle pokyn. sveho leka.e. Pokud si nejste jisty/a, pora.te se svym leka.em nebo lekarnikem.
P.ipravek Buronil se m..e u.ivat s jidlem i mezi jidly. Tablety p.ipravku Buronil se u.ivaji peroraln., polykaji se cele a zapijeji se vodou. Tablety ne.vykejte.
P.esne davkovani ur.i v.dy leka. na zaklad. pot.eb a stavu ka.deho jedince. P.edepsanou davku si nikdy nem..te sami. V.dy se pora.te se svym leka.em.
Pokud si myslite, .e u.inek p.ipravku Buronil je p.ili. slaby nebo p.ili. silny, pora.te se s leka.em.
Obvykla davka se pohybuje v rozmezi 25-300 mg p.ipravku Buronil denn.. Ve vyjime.nych p.ipadech m..e byt denni davka zvy.ena a. na maximalni davku 800 mg. P.esna davka a jeji rozvr.eni v pr.b.hu dne jsou zavisle na stavu choroby.
P.i podavani p.ipravku Buronil pacient.m se zvy.enym sklonem ke k.e.im, svalove slabosti (myasthenia gravis), organickemu po.kozeni mozku s psychickymi nasledky a s pokro.ilym jaternim, ledvinovym a srde.nim onemocn.nim by se m.lo postupovat opatrn..
Dosp.li
Akutni a chronicka schizofrenie
Zpo.atku se u.iva davka v rozmezi 100-300 mg denn.. Leka. m..e postupn. davku zvy.ovat a. k dosa.eni .adaneho u.inku. Obvykla davka je 300 mg denn., n.kdy v.ak je nutno denni davku zvy.it a. na 800 mg. Pozd.ji leka. davku sni.i zpravidla na 100-200 mg denn.. Denni davka se u.iva rozd.lena do 3-4 dil.ich davek v pr.b.hu dne.
Abstinen.ni p.iznaky p.i alkoholismu
U.iva se 150 - 400 mg denn. ve 3-4 dil.ich davkach. Leka. obvykle davky postupn. sni.uje a. na 75-150 mg denn., ktere se u.ivaji a. ve t.ech dil.ich davkach.
Poruchy chovani zp.sobene du.evni zaostalosti
Obvykle se u.iva 3x denn. 25 mg, leka. m..e davky zvy.it k dosa.eni .adaneho u.inku.
Neuroticke stavy spojene s podra.d.nim, uzkosti a nap.tim
Zpravidla se u.ivaji denni davky 25-75 mg, rozd.lene a. do 3 dil.ich davek.
Star.i pacienti
Zpo.atku se u.iva 3x denn. 25 mg. Leka. pozd.ji davkovani upravi k dosa.eni .adaneho u.inku. Obvykla denni davka se pohybuje v rozmezi 25-400 mg u.ita ve 3-4 dil.ich davkach. P.i no.nim neklidu se p.ed ulehnutim u.iva 50.100 mg.
Nastup u.inku a delka le.by
Vliv na p.iznaky psychozy se obvykle projevi a. po n.kolika tydnech le.by.
Je t.eba dodr.et delku le.by ur.enou leka.em. Nep.eru.ujte, prosim, le.bu, ani kdy. se za.nete citit lepe, ani po odezn.ni p.iznak., o ukon.eni le.by rozhodne leka..
Jestli.e jste u.il/a vice p.ipravku Buronil, ne. jste m.l/a:
P.i p.edavkovani nebo nahodnem po.iti p.ipravku Buronil dit.tem neprodlen. vyhledejte leka.skou pomoc.
Mezi mo.ne p.iznaky p.edavkovani pat.i:
- somnolence (ospalost)
- bezv.domi
- reflexy pod normalem nebo .adne reflexy
- stahy sval., ztuhlost nebo slabost
- t.es
- slin.ni
- rozmazane vid.ni (my.za)
- trhave pohyby
- k.e.e
- pomaly srde.ni tep (bradykardie)
- .ok.
Jestli.e jste zapomn.l/a u.it p.ipravek Buronil
Nezdvojujte nasledujici davku, abyste nahradil(a) vynechanou davku.
Jestli.e jste p.estal/a u.ivat p.ipravek Buronil
Okam.it. informujte sveho leka.e.
Mate-li jakekoli dal.i otazky tykajici se u.ivani tohoto p.ipravku, zeptejte se sveho leka.e nebo lekarnika.

4. MOZNE NEZADOUCI UCINKY
Podobn. jako v.echny leky m..e mit i p.ipravek Buronil ne.adouci u.inky, ktere se ale nemusi vyskytnout u ka.deho.
Pokud se u Vas dostavi vysoka hore.ka, mimo.adne ztuhnuti sval. a vy.erpanost, zejmena jsou-li tyto p.iznaky doprovazeny p.ili.nym pocenim a zvy.enym srde.nim tepem, vyhledejte leka.e. M..e se jednat o p.iznaky vzacneho stavu, ktery se nazyva neurolepticky maligni syndrom. Syndrom byl pozorovan u n.kolika antipsychotickych lek..
Ne.adouci u.inky uvedene ni.e jsou v.t.inou mirne a v.t.ina z nich souvisi s davkou. Na za.atku le.by se projevuji siln.ji a obvykle b.hem le.by vymizi.
Velmi .aste vedlej.i u.inky (vyskytujici se u vice ne. 1 z 10 pacient.)
- ospalost
.aste vedlej.i u.inky (vyskytujici se u 1-10 ze 100 pacient.)
- parkinsonismus (symptomy mozkoveho onemocn.ni p.sobiciho na pohyb a pat.i mezi n. t.es, ztuhle dr.eni t.la, pomale pohyby a .ourava ch.ze s poruchou rovnovahy)
- zavra.
- sucho v ustech
Sucho v ustech zvy.uje riziko vzniku zubniho kazu. Pokud sucho v ustech pocitite, je vhodne .ast.j.i .i.t.ni zub..
Men. .aste vedlej.i u.inky (vyskytujici se u 1-10 z 1 000 pacient.)
- poruchy krve
- bolesti hlavy
- poruchy .innosti jater
- U star.ich pacient. m..e dojit ke sni.eni krevniho tlaku a zavratim p.i vstavani. Sedici (.i le.ici) star.i pacienti by m.li vstavat zvolna. M..e se vyskytnout svalova ztuhlost hornich a dolnich kon.etin.
- Pacienti mohou poci.ovat nutkani k pohybu a mohou mit poti.e sed.t v klidu. Tyto p.iznaky p.evladaji v po.ate.nim stadiu le.by. Pokud Vas tyto p.iznaky obt..uji, nav.tivte sveho leka.e, aby Vam mohl upravit davku a p.edepsat leky na zmirn.ni p.iznak..
Velmi vzacne vedlej.i u.inky (vyskytujici se u men. ne. 1 z 10 000 pacient.)
Vyskytnou-li se u Vas n.ktere z nasledujicich p.iznak., p.ipravek Buronil p.esta.te u.ivat a ihned vyhledejte sveho leka.e:
- bu.eni srdce
- poruchy srde.niho rytmu
- .ivot ohro.ujici srde.ni choroby v.etn. srde.niho zachvatu
- k.e.e ve tva.i, grimasy a podivne pohyby jazyka
- hore.ka se svalovou ztuhlosti, t.esem a zm.n.nym stavem v.domi
- Stevens.v-Johnson.v syndrom (ko.ni onemocn.ni projevujici se t..kymi puchy.i a krvacenim rt., z o.i, ust, nosu a pohlavnich organ.).
Frekvence neznama
- Krevni sra.eniny v .ilach zvla.t. dolnich kon.etin (p.iznaky zahrnuji otok, bolest a zarudnuti dolni kon.etiny), ktere mohou putovat .ilnim .e.i.t.m do plic a zap.i.init bolest na hrudi a dychaci obti.e. Jestli.e zpozorujete n.ktery z t.chto p.iznak., vyhledejte okam.it. leka.skou pomoc.
Pokud se kterykoli z ne.adoucich u.ink. vyskytne v zava.ne mi.e, nebo pokud si v.imnete jakychkoli ne.adoucich u.ink., ktere nejsou uvedeny v teto p.ibalove informaci, prosim, sd.lte to svemu leka.i nebo lekarnikovi.

5. JAK PRIPRAVEK BURONIL UCHOVAVAT
Uchovavejte mimo dosah a dohled d.ti.
P.ipravek Buronil nepou.ivejte po uplynuti doby pou.itelnosti uvedene na .titku a na obalu. Doba pou.itelnosti se vztahuje k poslednimu dni uvedeneho m.sice.
Uchovavejte p.i teplot. do 25‹C.
Le.ive p.ipravky se nesmi vyhazovat do odpadnich vod nebo domaciho odpadu. Zeptejte se sveho lekarnika, jak mate likvidovat p.ipravky, ktere ji. nepot.ebujete. Tato opat.eni pomahaji chranit .ivotni prost.edi.
6. DALSI INFORMACE
Co p.ipravek Buronil obsahuje
Ka.da obalena tableta obsahuje 25 mg melperoni hydrochloridum.
Pomocnymi latkami jsou: monohydrat lakt.zy, mikrokrystalicka celul.za, mastek, kyselina stearova 50%, koloidni bezvody oxid k.emi.ity, magnesium-stearat, povidon 25, sachar.za, oxid titani.ity (E171), .luty oxid .elezity (E172), karnaubsky vosk.
Jak p.ipravek Buronil vypada a co obsahuje toto baleni
Kulate, bikonvexni, sv.tle .lute, obalene tablety o pr.m.ru 8,5 mm.
Lahvi.ka z hn.deho skla, odtrhovaci Al folie, bile LDPE odklap.ci vi.ko s t.snici vlo.kou, krabi.ka.
Velikost baleni: 50 obalenych tablet
Dr.itel rozhodnuti o registraci
MediLink A/S
Gammelmosevej 176A
DK-2800 Kgs. Lyngby
Dansko
Vyrobce
Nordmark Arzneimittel GmbH & Co. KG,
Pinnauallee,
4D-25436 Uetersen,
N.mecko
Tato p.ibalova informace byla naposledy schvalena k datu
5.12.2012
****Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv****

MENFIT - test duševního zdraví

Jedinečný test, který se zajímá jak o základní kategorie duševních poruch (neurózy-úzkostné poruchy, deprese, schizofrenie), tak o stresové zátěže různého původu a snaží se odhalit jejich podklady. Vyhodnocení je velmi podrobné.